Jednou z ustavujících vlastností hnutí, o které jsme jako anarchisté přišli během rozpadu našeho hnutí v posledních letech, je naše svébytnost. Jednoduše řečeno anarchisté jasně, soudržně a neskrývaně prosazovali revoluční emancipační myšlenky, nebo se o to přinejmenším naše značná část snažila. Činili jsme tak otevřeně, „pod vlastním praporem“, neskrývali populisticky svoje ideje, měli „svoje“ organizace, webové stránky, časopisy, kampaně, přímé akce, shromáždění. Byli a někteří stále jsme přesvědčeni o revolučním a osvobozujícím potenciálu našeho hnutí a žili jsme jím, měli jsme svůj horizont a snažili se k němu nějak vztahovat.

Po dlouhé době jsem opět "zde". Škola, kterou studuji, způsobila, že jsem poslední měsíc příliš sociálně nežil, příliš si neužil spánku a... tak dále. Věc ale vzala (prozatím) dobrý konec. Proto mi vzhledem ke stále přetrvávající únavě přišlo vhod, že jsem nedávno emailem obdržel úvahu, kterou napsal jeden z nás, českých anarchistů a anarchistek a cítil potřebu mi ji zaslat. Je to úvaha bezprostřední, zaměřená spíše na ty "uvnitř", ale je upřímná a neviděl jsem jediný důvod, proč ji nezveřejnit... Co se týče dalšího pokračování "Řeckých zpráv", tak to přijde velmi brzy. Objevila se i další témata, jejichž čas také nastane.

Delší dobu jsem již pociťoval nutnost po dlouhé řadě zpráv (které sice "mluví samy za sebe" ale jak?) vytvořit i nějakou analýzu toho, co se v Řecku děje a zvláště významu událostí pro nás. Naneštěstí nedostatek času a moje chronická lenost způsobily, že tento úkol zůstával nesplněn. Nyní jej mohu s klidným srdcem "odškrtnout", neboť se objevil materiál, který v podstatě úplně shrnuje i moje postoje a závěry.

V poslední době jsem opět dostal několik dotazů ohledně přebírání různých zpráv, textů a materiálů z jaime.cz. Jaký je můj názor?

Snažil jsem se učinit několik prvních poznámek k případu tragédie v Marfin Bank, která, zneužitá vládní propagandou, značně utlumila protestní hnutí v Řecku. Tragédie, která důvěrně připomíná nejznámější minulé scénáře tajných státních operací, které byly účelově připisovány anarchistům, aby se nakonec prokázalo, že za nimi stojí někdo úplně jiný.

Jen málokdo dokázal zatím přinést nějakou analýzu smrště událostí, která se odehrává v poslední době v Řecku. Drtivá většina médií anarchistického hnutí v Evropě i po celém světě spíše zaznamenává jednotlivé události, ale nedokáže je dát do souvislostí. Svoji roli v tom bezesporu hraje jazyková bariéra, i když existují webové stránky, přinášející jakýsi souhrn toho, co se v Řecku právě událo. Hlavním důvodem ale bude nezvyklost věcí, které jsou pro většinu anarchistů po celém světě velmi nezvyklé: v zemi na pokraji státního bankrotu, kde vláda pořádá zběsilé hony na čarodějnice na anarchisty, zatýká desítky bojujících lidí a snaží se jim "přišít" monstrózní, likvidační a vcelku očividně vykonstruovaná obvinění - v této zemi je náhle tamější anarchistické hnutí veličinou, "o které se mluví".

Je to jeden z restů, které bych měl napravit do konce roku. V poslední době se objevilo několik případů, kdy byly moje překlady z tohoto webu převzaty, mírně upraveny a vydány nebo jinak zpřístupněny jak v "papírové", tak elektronické podobě. V zásadě proti tomu nic nemám, neuznávám ideu intelektuálního vlastnictví, právě naopak, ale chtěl bych znovu zopakovat svoji žádost o dodržení určitého postupu.

Je to rychlovka, ale stojí za to: Staroměstské náměstí 26, restaurace u Zlaté konvice, začátek v 19:00. Banda personalistů a manažerů lidských zdrojů, kteří již delší dobu provádějí "zeštihlování" v Dopravním podniku Praha, nás všechny pozvala na večírek. Jsou Vánoce, a tak se to hodí, sejít se, užít si trochu lidského tepla a jedněm rozdělit prémie a druhým vyhazov, že ano. Roztomilou pozvánku si můžete přečíst zde. Chvíli jsem přemýšlel, jestli jsou šéfové BNV Consulting úplní magoři, nebo prostě jen buržoazní asociálové, které jednotlivé lidské osudy vyhazovaných zaměstnanců DPP vůbec nezajímají. Co si myslíte vy?

Někteří ze starší generace českých squaterů byli přesvědčeni, že squatting má podvratný potenciál vzhledem ke kapitalismu. Historie jejich hnutí tento optimismus příliš nepodpořila. Přístup nové generace, tak, jak jsem jej zaznamenal na deštníku-transparentu neznámého člověka, který se motal kolem "bloku", vedeného páně Slačálkem na včerejším průvodu u příležitosti 20tého výročí listopadu 1989, je zřejmě už úplně jiný.

Podzimní spánek 2009 ... právě skončil. Dnes ráno mi při rutinním nesmyslném prohlížení různých "relevantních" webových stránek napadla jedna věc. Děláme to stále téměř všichni. 20 let působení českých anarchistů v duchu kontrainformace se dosud nepodařilo otřást. Více sledovacích kamer, nové systémy na rozpoznávání lidských tváří a hlasu? Noví političtí vězni? Ano, podají se o tom rychlé, pohotové a sexy zformátované zprávy s akční grafikou, ale tím to končí. 99% z nás se jen donekonečna pobuřuje nad tím, jaký je systém svinstvo a koho znovu zavřel nebo vyhodil z práce.