Policisté se samopaly v rukou, policejní zátarasy v nočních ulicích, ponižující kontroly na každém kroku, tajní agenti režimu klepou na dveře a vyžadují, aby lidé udávali jména, snaživí donašeči ochotně nabízejí své služby a vystrašení chodci se snaží „starat se pouze o svoje věci“. Je to Berlín z roku 1936 nebo athénská čtvrť Philadelphia v roce 2010? Návrat do minulosti nebo experiment pro budoucnost?

Jedinou jistotou je, že zatím neproběhl otevřený státní převrat. Důvod spočívá z toho, že není vůbec zapotřebí. Západní demokracie se stejným způsobem, jakým integrovaly užitečné prvky nacismu, poučily z jeho chyb. Svoji práci dobře odvádí výjimečný stav, vyhlášený pod záminkou rozbití organizace „Revoluční boj“, aniž by byly potřeba tanky v ulicích, koncentrační tábory nebo pozastavení platnosti ústavy.

Jde o to, proměnit mimořádná opatření, zdůvodňovaná jako nutná pro zásah proti několika lidem, na prostředek změn, které se dotknou všech. Výjimečný stav, stále trvající ve čtvrti Nea Philadelphia, se stále více stává normální záležitostí, něčím, co může být vyhlášeno kdekoli to stát považuje za nutné. Státní moc nikdy není uplatňována výlučně na konkrétní objekt. Spíše se pokaždé, když se její uplatnění nesetká s odporem, rozšiřuje všemi směry okolo, dále upevňuje, zlepšuje svoji schopnost být znovu uplatněna, kdekoli, proti komunikoli, pod jakoukoli záminkou, která bude vydávána za „nezbytnost“... výjimečný stav se stává normálním stavem.

Kdokoli, kdo si myslí, že není dotčen výjimečným stavem, vyhlášeným v Nea Philadelphia, tedy zavírá oči před skutečností a procitnutí nebude vůbec příjemné. Kdokoli si myslí, že noční checkpointy, razie, zátarasy, policejní hlídky a „přátelské dotazování“ příslušníků protiteroristických jednotek jsou logickým následkem „nutnosti dopadnout členy Revolučního boje“, nebo způsobem, jak vypátrat ty, kteří „chtějí dělat potíže“, si sám pod sebou podřezává větev.

Kdokoli nezúčastněně sleduje, jak jsou bojující lidé zatýkáni, vězněni a vystavováni na odiv na televizní obrazovce jako divá zvěř, protože jsou „teroristé“ v očích moci, by měl pochopit, že tento postup je součástí stejné strategie, v jejímž rámci jsou politici prezentováni jako poctivci, velkokapitalisté jako dobrodinci, policisté jako ochránci občanů, odborářští bossové jako ochránci dělnických práv, přistěhovalci jako zločinci a stávkující jako lidé, kteří porušují zákon. Měl by pochopit, že „rozbití organizace Revoluční boj“, je v podstatě nástrojem potenciální neutralizace a zneškodnění jakékoli formy společenského protestu. Netýká se to přirozeně pouze městských guerill nebo anarchistické a antiautoritářské scény, ale doslova všech, kteří už neuznávají alibi kapitalistického systému.

Nepotřebujeme být doktoři sociologie, abychom pochopili, že zhroucení konzumní euforie Prvního světa, nouzová rozpočtová opatření a nadcházející podřízení země Mezinárodnímu měnovému fondu ve spojení se stále tíživější každodenní realitou dohledu a kontroly, neustále zmenšuje prostor, v němž by lidé mohli zůstat lhostejní. Systém ponechává malý prostor pro tichou a vystrašenou nečinnost a velký prostor pro vytvoření ochotné disciplinované rezervní armády donašečů moci. Rezervní armády, zosobňující se v postavách těch či oněch mizerů, snažících se dostat ze své osobní bídy tím, že se stanou policejními informátory, ochotnými vykonávat špinavou práci „pro obecné blaho“ v boji proti „absolutnímu zlu“.

Všichni, kteří chtějí narukovat do této tajné armády v žoldu šéfů, musí být okamžitě izolováni a zahnáni na útěk. Jejich postavení a motivy musí být odhaleny a pranýřovány. Nečestné motivy, které jsou vydávány za občanskou ctnost, musí být veřejně odhalovány. Každý samozvaný ochránce „práva a pořádku“ by neměl zůstat nepovšimnut.

Nulovou toleranci vůči terorismu státu a masových médií! Svobodu pro všechny, kteří jsou vězněni v souvislosti s případem organizace „Revoluční boj“!

Anarchisté a antiautoritáři

Zdroj: Web „After the Greek riots“, www.occupiedlondon.org