Italský anarchista Alfredo M. Bonanno a řecký anarchista Christos Stratigopoulos byli 1. října zatčeni v Trikale ve středním Řecku na základě podezření z provedení ozbrojené expropriace v místní bance. Policejní zdroje jistě potvrdily jména Alfreda M. Bonnana, 72 let a Christose Stratigopoulose, 46 let. Soudruh Bonanno již v minulosti strávil 18 měsíců za mřížemi za vydání svého proslulého eseje "Ozbrojená radost" a v roce 2003 byl odsouzen k 6 letům vězení ve zmanipulovaném monstrózním Mariniho procesu. Alfredo představuje jednoho z nejvýznamnějších teoretiků i bojovníků moderního anarchismu za posledních 40 let.

Nad (očekávatelnou) policejní brutalitou proti účastníkům sobotní squaterské akce v Praze se zamýšlí Jan Hanuš ve svém blogu zde a nabízí také zamyšlení nad kontraproduktivní pacifistickou taktikou. Druhou věcí je, zdali má smysl pořádat ohlášené akce s naprosto jasně čitelným scénářem, při nichž jsou karty předem rozdány a policejní zásah je více než očekávatelnou věcí.

Update informací o stíhaných a vězněných srbských anarchosyndikalistech, členech ASI, srbské členské sekce Mezinárodní asociace pracujících. V současnosti se ve vazbě nachází 5 z nich, Ratibor Trivunac, Tadej Kurepa, Ivan Vulović, Sanja Đokić a Nikola Mitrović. Šestý, Ivan Savić, je na útěku. Všichni jsou obviněni z obecného ohrožení a "mezinárodního teroristického aktu", za což jim hrozí vězení až v délce 15 let.

Jak podrobněji informují webové stránky AKA zde, v Bělehradě došlo k zatčení 6 anarchosyndikalistů, obviněných z útoku zápalnými lahvemi na budovu řeckého velvyslanectví, ke kterému se přihlásila skupina Crni Ilija. Útok měl být projevem solidarity s řeckým anarchistou Theodorosem Iliopoulosem, vězněným od lidového povstání v prosinci 2008.

Obrázek Velké Británie jako sice sice mírně staromódní, ale nesmírně "solidní" demokracie  je jednou z konstant systémové propagandy. Realita je taková, že Británie je spíše jakousi zkušební laboratoří, kde se poprvé uvádějí do praxe represivní a přímo totalitní opatření, které na kontinentu zatím chybí. Na konci roku 2007 začal v Británii platit zákon, že na policejní žádost MUSÍTE poskytnout heslo k šifrovacímu softwaru na svém počítači. Na základě tohoto zákona byli poprvé odsouzeni dva lidé, kteří odmítli.

Dne 24. května se ve čtvrti San Bernardo v Santiago de Chile konal pohřeb anarchistického soduruha Mauricia Andrés Morales Duarteho, který ve věku 27 let zahynul poté, co v jeho batohu explodovala bomba. Podle policie Mauricio v 1:30 hod. 22. května směřoval společně ještě s jednou neznámou osobou na bicyklu směrem k Policejní škole v San Bernardo (školící centrum vězeňských dozorců), když se stal obětí předčasné exploze bomby. Podle místních médií se nejspíš jednalo o hasicí přístroj, naplněný střelným prachem.

Trocha inspirace z Jižní Koreje. Co by proběhlo u nás? "Masivní, ale skutečně masivní" letáková kampaň? Nebo poklidné shromáždění, dirigované odborářskými bossy, napojenými na ČSSD nebo KSČM? Nebo "odvážné" rozlepení několika desítek letáků, verbálně vyzývajících pracující, aby se vykašlali na oficiální odbory? Existuje ještě jiná možnost, jak alespoň neprodat svoji kůži lacino.

Britské ministerstvo vnitra (Home Office) zřejmě čte slavnou Orwellovu prózu 1984 jako manuál. Sekretář pro mladistvé Ed Balls tento týden oznámil, že bude požadovat 400 milionů liber (asi 12 miliard korun) na projekt nonstop sledování 20.000 rodin, označených jako problémové, pomocí kamerového systému, umístěného přímo do domácnosti. Balls rovněž uvádí, že budou nasazeny outsourcované soukromé bezpečnostní služby, aby v domácnostech prováděly kontrolu. Cílem je údajně zajistit, aby děti chodily do školy, pravidelně jedly a spaly...

Přináším shrnutí a podrobnější informace o dalším francouzském „teroristickém“ případu, o kterém jsem již informoval. V noci na 1. května došlo ve francouzském Cogninu k velké explozi v opuštěné tovární hale. Jedna soudružka Zoe (23 let) z oblasti Ardeche, zahynula a druhý soudruh Michael (25 let) ze Švýcarska byl těžce zraněn a převezen do nemocnice v Lyonu. Dnes podle aktuálních informací, které jeho soudruzi poskytli emailem, se jeho stav zlepšil, ale ztratil 4 prsty a má vážné problémy se zrakem a musí používat brýle. Nadále je držen ve vyšetřovací vazbě. Oba dva byli policii známí z různých squaterských a travellerských komunit.

Dne pátého listopadu 1937 byl "Lidovým soudem" v Berlíně odsouzen automobilový dělník Julius Nolden k deseti letům vězení za "přípravu velezrádného činu s přitěžujícími okolnostmi". Nolden stál v čele FAUD, anarchosyndikalistického Svobodného svazu německých pracujících v Porýní, který pracoval v ilegalitě a počátku roku 1938 byl rozbit Gestapem. Bylo zatčeno celkem 89 lidí, kteří byli postaveni před soud.